Vysoká škola zdarma je v Česku dostupná všem, kdo studují v češtině na veřejné vysoké škole, včetně cizinců. Dne 15. října 2026 uspořádalo vzdělávací centrum EdVista webinář pro uchazeče s názvem „Studium na české vysoké škole: plán přijetí krok za krokem a zkušenosti studentů“. Vedla ho zakladatelka EdVista Oksana Stupak, doktorka pedagogických věd a vyučující na Masarykově univerzitě. Svou cestou se podělili dva současní studenti: Dmytro z prvního ročníku a Liza z magisterského studia.
V článku shrnujeme hlavní body: pravidla bezplatného studia, cestu k přijetí, studentský život a časté chyby.
Vysoká škola zdarma: základní pravidla
Studium v češtině na veřejných vysokých školách je bezplatné pro všechny bez ohledu na státní občanství. Cizinci tak mají stejné podmínky jako čeští uchazeči. Školné na státních vysokých školách se u programů v češtině neplatí. Veřejné vysoké školy zdarma nabízejí bakalářské, magisterské i doktorské programy v češtině.
Programy v cizím jazyce jsou zpravidla placené a soukromé vysoké školy si stanovují vlastní školné. Školné na vysoké škole tak platí hlavně studenti programů v cizím jazyce a soukromých škol. Možnosti studia v angličtině porovnáváme v článku o tom, jak fungují anglicky vyučované programy.
Vysoké školy bez školného jsou tedy jen ty veřejné, a to u programů v češtině. Hlavní podmínkou je jazyk. Většina programů vyžaduje češtinu na úrovni B2. Podle Oksany Stupak některé školy přijímají i úroveň B1, ale jde spíše o výjimku.
Studium na vysoké škole zdarma má časový limit. Pokud celková doba studia překročí standardní dobu studia o více než jeden rok, škola vyměří poplatek. Do této doby se započítávají i předchozí studia ukončená jinak než řádně. Pravidlo stanovuje zákon o vysokých školách v § 58. Výši poplatku určuje každá vysoká škola sama.
Je studium zdarma jen do 26 let?
Studium zdarma do 26 let je rozšířená představa, která neodpovídá pravidlům. Poplatky za studium s věkem studenta nesouvisí, jak vysvětluje Masarykova univerzita na stránce K poplatku za studium. Rozhoduje pouze započitatelná doba studia.
Věková hranice 26 let se týká něčeho jiného. Do tohoto věku za studenty v systému veřejného zdravotního pojištění platí pojištění stát, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání. Cizinci s dlouhodobým pobytem za účelem studia mají obvykle komerční pojištění. Podrobnosti uvádí VZP v článku o tom, jak funguje zdravotní pojištění studentů. Vysoká škola zdarma tedy zůstává i po 26. narozeninách, mění se jen pojištění.
Tři cesty na česky vyučovaný program, i bez přijímaček
Na webináři Oksana Stupak popsala tři varianty přijetí:
- Přijímací zkouška a certifikát z češtiny.
- Pouze přijímací zkouška, pokud ji škola považuje za dostatečný doklad o jazyce.
- Přijetí bez přijímaček na základě školních známek a certifikátu B2.
U třetí varianty se známky převádějí do české pětistupňové stupnice, kde 1 znamená výborně. Seznam programů bez přijímaček se obvykle objevuje koncem listopadu nebo začátkem prosince. Kombinace variant se zkouškou a bez ní dává uchazeči záložní plán.
Vysoká škola zdarma: cesta k přijetí od přihlášky po zápis
Na webináři zazněla cesta v pěti krocích. Obecný postup pro cizince shrnuje také stránka studium v ČR pro cizince.
- Výběr škol a oborů, ideálně v září, říjnu nebo listopadu.
- Podání přihlášek, obvykle od listopadu do konce února, března nebo dubna.
- Přijímací zkoušky, většinou v dubnu a květnu.
- Uznání vysvědčení formou nostrifikace.
- Zápis na zvolenou vysokou školu.
Přihlášky na umělecké obory se podávají dříve, v září a říjnu. Pokud uchazeč neuspěje, některé školy vypisují druhé kolo v červenci nebo srpnu.
Nostrifikace má dvě formy. Vnitřní nostrifikaci provádí fakulta a vysvědčení uznává jen pro ni. Vnější nostrifikace platí v celé zemi, trvá ale déle a může zahrnovat zkoušky v češtině. Pro vnější nostrifikaci ukrajinského vysvědčení je potřeba apostila. Více najdete v článcích apostila na ukrajinské vysvědčení a nostrifikace.
Zkušenosti studentů: bydlení, brigáda a adaptace
Mnoho uchazečů hledá skutečné příběhy studentů, než se rozhodne. Jak vypadá vysoká škola zdarma v praxi, popsali hosté webináře.
Dmytro, první ročník na Mendelově univerzitě
Dmytro studuje regionální rozvoj na Mendelově univerzitě v Brně. Na vysokou školu nastoupil v 17 letech, hned po škole. Devět měsíců se učil češtinu ve skupině EdVista. Zároveň se připravoval na přijímací test TSP. Zkoušku B2 složil napoprvé.
Obavu, že přednáškám v češtině nebude rozumět, označil za mýtus. Podle jeho slov: „Když se jazyk učíte správně a berete to zodpovědně, je všechno srozumitelné.“
Přednášky navštěvuje kolem 200 studentů a účast na nich není povinná. Semináře mají větší váhu, protože se na nich získávají body navíc. Už v listopadu Dmytra čekají první testy, které rozhodují o připuštění ke zkouškovému období.
Na začátku bylo nejtěžší najít přátele. První týden chodil Dmytro sám, pak poznal další Ukrajince a později i české spolužáky. Většině z nich je kolem 20 let, takže věkový rozdíl byl zpočátku znát. K učení češtiny radí převést do jazyka všechno kolem sebe: knihy, seriály, zprávy i telefon. „Prostě trpělivost a síla,“ shrnul.
Liza, magisterské studium na Univerzitě Karlově
Liza přijela do Česka v 19 letech po pedagogické vyšší škole a česky neuměla. Jazyk se učila v běžném životě, na bezplatných kurzech a s doučovatelem. Do tří měsíců mluvila plynně a našla si brigádu v obchodním centru.
Bakalářské studium češtiny dokončila na Ostravské univerzitě. Nyní studuje magisterský program na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studenti si skládají rozvrh sami, a tak má Liza jeden den v týdnu volný na práci. Upozornila na kredity: kdo jich nezíská dost, studium mu končí. Doporučená zátěž je 30 kreditů za semestr, minimální počet pro pokračování ve studiu stanovuje každá škola ve studijním řádu.
Liza bydlí na koleji v Praze a říká, že Praha je dražší než Ostrava. Studentský průkaz ISIC dává slevy na dopravu, jídlo a knihy. Životní náklady závisí na městě a typu bydlení, proto doporučujeme článek kolik stojí studium v Česku.
Cizinci, kteří se v Česku soustavně připravují na budoucí povolání, mají volný přístup na trh práce. Brigádu tedy mohou mít i během studia.
Bezplatné kurzy, na které Liza chodila, byly v roce 2022 určené lidem s dočasnou ochranou. Podle ní se jejich úroveň lišila, proto přidala hodiny s doučovatelem. Systematickou přípravu až na úroveň B2 nabízejí naše kurzy češtiny.
Vysoká škola zdarma: chyby, kvůli kterým uchazeči ztratí rok
Na konci webináře Oksana Stupak popsala chyby, které u rodin uchazečů vidí nejčastěji. Kvůli nim se může začátek studia o rok oddálit.
První chybou je pozdní začátek s jazykem. Někteří rodiče přijdou v květnu a doufají, že se dítě naučí česky za pár týdnů. „Narychlo se česky nenaučíte,“ vysvětlila.
Druhá se týká dokladů. Překlad pořízený v zahraničí nemusí škola přijmout a může požádat o překlad vyhotovený v Česku. Některé fakulty chtějí i další potvrzení, například o akreditaci školy. Bez úplné sady dokladů škola přihlášku zamítne i po úspěšných zkouškách.
Třetí chybou jsou zmeškané termíny. „Pokud je termín přihlášky 28. února, 1. března už ji podat nemůžete,“ řekla. Školy komunikují e-mailem, proto schránku kontrolujte pravidelně.
Čtvrtou chybou je odkládání bydlení na poslední chvíli. Studenti prvního ročníku nemusí místo na koleji získat. Například Lékařská fakulta Masarykovy univerzity ubytovává přednostně studenty vyšších ročníků. Další příklady najdete v článku chyby uchazečů na jaře.
Záznam webináře je na YouTube (záznam v ukrajinštině). Pokud chcete začít s češtinou a přípravou na zkoušky, podívejte se, jak probíhá příprava na vysokou školu v EdVista.